Strategická výzkumná agenda

Úvod

Ucelené dokončení tohoto dokumentu bude jedním z výstupů Technologické platformy zaměřující se na "Podporu zajišťování vzdělávacích a kvalifikačních potřeb pro elektromobilní a bateriový průmysl v ČR" (TPBeMobilita – Technologická Platforma Baterie a E-mobilita), jejímž posláním je podpora koncepčního rozvoje vzdělávání v oblasti bateriové elektromobility v České republice. Vznik TPBeMobilita vychází z konsorcia ustaveném na půdorysu Elektromobilní Platformy, z.s., která má silně rozvíjející se členskou základnu tvořenou zástupci významných odvětví, kde je v současné době 23 členů členů, kteří se tématem elektromobility dlouhodobě zabývají, především ze segmentu automotive, energetiky, vědecko-výzkumné sféry, financí a dalších oborů.

Součástí TPBeMobilita, která je nadstavbou nad Elektromobilní platformou, jsou zapojené oborové organizace: Český bateriový klastr, Sdružení automobilového průmyslu, Český svaz zaměstnavatelů v energetice a Automotive Skills Alliance.

Představení TPBeMobilita

TPBeMobilita je zaměřena na komplexní podporu zajišťování vzdělávacích a kvalifikačních potřeb pro elektromobilní a bateriový průmysl v ČR a tím přispění ke koncepčnímu rozvoji elektromobility v České republice. Zájem je směřován zejména na osvětu, vhodné nastavování související legislativy, vzdělávací činnosti a celkově budování silného ekosystému bateriové e-mobility v ČR prostřednictvím propojování stakeholderů - podniků se vzdělávacími institucemi, státní správou a samosprávou. Dále se budou v rámci TPBeMobilita hledat a vytvářet nová partnerství zejména s obdobnými technologickými platformami v EU a zahraničí pro vzájemné diskuze, informování, přípravu společných témat a projektů přispívajícím k pochopení a rozvoj elektromobility nejen v českých podmínkách, ale také v mezinárodním měřítku.

Pro odpovídající podporu vzdělávacích a kvalifikačních potřeb bude provedena analytická a výzkumná činnost, jejíž součástí bude "DESK RESEARCH", kde budou vypracovány "gap" analýzy – zmapování současné a budoucí potřeby podniků vs. současná nabídka vzdělávacích institucí ČR. TPBeMobilita bude připravovat a organizovat konference ve vybraných krajích ČR, které budou připravovány pro odbornou veřejnost, stakeholdery, zástupce průmyslu a ministerstev, pod které spadá problematika v dopravě, energetice a dalších odvětvích průmyslu a vzdělávání (tj. zejm. MPO, MD, MŠMT a MPSV). Vše bude podpořeno vytvořením základního vzdělávacího a osvětového materiálu zaměřujícího se na elektromobililitu, baterie elektromobilu, dobíjení, ekologickou/CO2 stopu, technologický výhled (indukční dobíjení, solid state, smart grids apod.).

Vymezení oblasti zájmu TPBeMobilita

Elektromobilita je ucelený koncept technologií, prostředků, nástrojů sloužících k uspokojování primárně dopravních potřeb člověka, ve spojení s energetickou sítí, OZE/FVE pak sekundárně také těch energetických. Cílem TPBeMobility proto bude připravit Česko na výzvy související se zajišťováním vzdělávacích a kvalifikačních potřeb pro elektromobilní a bateriový průmysl v ČR v oblasti silniční dopravy.

Motivace pro rozvoj bateriové elektromobility

Bezemisní řešení mobility v ČR v silniční dopravě s ohledem na cíle klíčových schválených inciativ: Pařížskou klimatickou dohodu, Green Deal a Fit for 55.

Legislativa

Mezi klíčové dokumenty motivující výrobce vozidel k přechodu na bezemisní vozidla, tj. bateriové vozy ale také vozidla s palivovým článkem jsou emisní limity EU stanovující maximální flotilové limity emisí CO2 jednotlivých výrobců či skupin výrobců. Legislativa se týka osobních vozidel a dodávek (Nařízení EU 2019/631 – stanovení výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla), ale také nákladních vozidel (Nařízení EU 2024/1610). Klíčové milníky, kdy dochází k výraznému snižování cílů emisí CO2 až do úplné nuly, jsou roky 2025, 2030 a 2025

Pokud jde o výstavbu dobíjecí infrastruktury, hlavním dokumentem je návrh Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Nařízení EU 2023/1804), tzv. AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation), které stanovuje cíle v oblasti výstavby dobíjecí infrastruktury pro osobní i nákladní vozidla, jejichž plnění je pro členské státy povinné. Klíčové jsou také požadavky směrnice o Energetické náročnosti budov (tzv. EPBD, Směrnice EU 2024/1275), které stanovilo velmi ambiciózní cíle pro výstavbu dobíjecích stanic či zajištění kabeláže pro budoucí instalaci dobíjecích stanic u nových i existujících budov.

Na podporu automobilového průmyslu a k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2 mnoho států přijímá akční plány čisté mobility. Česká republika schválila první Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM) v roce 2015, na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. NAP ČM byl průběžně aktualizován a obsahuje opatření na podporu rozvoje vozidel na alternativní paliva a související infrastruktury.

V srpnu 2024 byla vládou České republiky schválena aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, která obsahuje řadu opatření na podporu rozvoje e-mobility. Nový akční plán rovněž obsahuje úkol č. 14. 1. "Podpora vzdělávání v oblasti čisté mobility," jehož účelem je mj. "přizpůsobení národního vzdělávacího rámce v oblasti čisté mobility s ohledem na potřeby trhu práce" a rámci kterého má být vypracována "gap analýza porovnávající nabídku a poptávku v oblasti vzdělávání a přeškolování a na úrovni SŠ i VŠ i dalšího vzdělávání včetně definování čekávaného cílového stavu v uzlových časových bodech." Odpovědnost za realizaci tohoto úkolu, dle vládou schváleného dokumentu, je "MPSV, MPO, MD, Elektromobilní platforma," a další relevantní subjekty. Zpracování "gap" analýzy je jednou z klíčových aktivit TPBeMobility a v rámci navrhovaného projektu v rámci OP TAK

Priority výzkumu a vývoje v oblasti bateriové elektromobility

Mezi klíčová témata výzkumu a vývoje je analýza současných a budoucích technologických trendů v e-mobilitě a bateriích a souvisejících kompetenčních potřeb v oblasti, např. v oblasti budování nabíjecí infrastruktury, servisování elektromobilů vč. např. nákladních vozidel. Na evropské úrovni toto téma, rozpracovává tzv. European Skills Agenda, pětiletý plán zaměřený na implementaci Green Deal a další témata.

Strategické směry a cíle pro rozvoj bateriové elektromobility v ČR

Analýza trendů elektromobility

Budou analyzovány současné a očekávané trendy elektromobilitě, definovány a postupně odstraňovány bariéry rozvoje elektromobility zejm. v oblasti technologií, regulace, spolupráce, vzdělávání a informovanosti.

Dopady klíčové relevantní regulace

Implementace elektrifikace vozového parku v návaznosti na nařízení o snižování emisí CO2 z osobních vozidel, dodávek a nákladních vozidel. Implementace ambiciózních cílů v oblasti rozvoje dobíjecí infrastruktury, kterou přináší nařízení o rozmístění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), nová Směrnice o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD) a další regulace.

Technologické inovace v oblasti dobíjení

Zahrnují mj. způsoby dynamického či statického (indukční a jiné) dobíjení, výměny baterie ("battery swapping"), zákaznická řešení v oblasti vyhledávání stanic, platby za dobíjení, možnost přelévání energie z vozidla do infrastruktury a vyvažování sítě (Vehicle2Grid), sdílená mobilita a příprava na autonomní mobilitu.

Analýza a předávání dostupných dat a interakce s relevantními subjekty z oblasti průmyslu, vzdělávání a vědy a výzkumu

Budou organizovány konference a pravidelné schůzky stakeholderů pro získávání a předávání informací, získávání chybějících kompetence a dovednosti související s nástupem a elektromobility, rozvojem bateriového průmyslu a dobíjecí infrastruktury v České republice.

Přechod na elektromobilitu je i změna tzv. "mind set."

Součástí projektu bude, s využitím relevantních nástrojů a kanálů, pracovat na vylepšení vnímání elektromobility široku veřejností, politickou sférou a státní správou a samosprávou – racionalizace debaty o elektromobilitě, osvěta a vyvracení mýtů, které v důsledku omezují konkurenceschopnost českých firem v této oblasti a snižují atraktivitu oboru z pohledu potenciálních zájemců o vzdělávání či reskiling či upskilling.